Změna velikosti písma

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
31 1
Svoz papíru
2 3 4 5 6
7 8 9 10 11
Svoz BIO odpadu
12 13
14 15
Svoz plastů
16 17
Svoz komunálního odpadu
18 19 20
21 22 23 24 25
Svoz BIO odpadu
26 27
28 29
Svoz papíru
30 1 2 3 4
Drobečková navigace

Úvod > Obec > Historie > Sokol historie

Sokol historie

V obci se již před první světovou válkou, v roce 1913, jevil zájem o tělesnou výchovu. Byli to Josef a Vojtěch Holoubkovi, Jan Sobota a Čeněk Ošťádal, kteří měli v sadě u Holoubků postavenou hrazdu, na které cvičili a později navštěvovali cvičení sokolské jednoty žerotínské, která byla založena již v roce 1927.

Cvičení sokolů v Hnojicích dne 3. července 1949V dubnu roku 1919 si Vojtěch Loutocký postavil na zahradě provizorní bradla a ze školy vypůjčenou hrazdu. Stává se mluvčím mladých nadšenců, kteří myšlenku Sokola v Hnojicích nehodlají vypustit z hlavy. 24. července 1919 se koná veřejná schůze, na které mluví župní vzdělavatel Dr. Evžen Dosoudil z Olomouce o cílech a úkolech Sokola. Ustavuje se přípravný výbor ve složení: Michal Sedláček, Jan Vyhnánek, Bohumil Krček, Vojtěch Ledvina a Vojtěch Loutocký. Za zakládající členy se také s příspěvkem 200,- Kč přihlásili Josef Bajer s chotí, Klement Introvič s chotí, Michal Sedláček a Bohumil Krček.

Protože byly vykonány potřebné přípravné práce, bylo povoleno svolání první ustavující valné hromady na den 10. září 1919. Odbor Sokola v Hnojicích, župou přiřazený k mateřské jednotě žerotínské, vchází do života ustavující valnou hromadou dne 10. září 1919. Schůzi předsedal a řídil ji starosta obce Josef Bajer.

Počátkem roku 1920 se rozdělují úkoly k zajištění dovozu stavebního materiálu na úpravu kolny na tělocvičnu. Přestavba na tělocvičnu byla v květnu dokončena a vyžádala si náklad 15.000 ,- Kč. 8. prosince 1920 byl na župní schůzi prohlášen hnojický Sokol samostatnou jednotkou.

V červenci roku 1921 byla podána žádost Státnímu pozemkovému úřadu v Praze o přidělení pozemku o rozloze asi 5.000 m² s polní kůlnou z vyvlastněného velkostatku, náležícího k panství knížete Jana Lichtensteina. pozemek měl být stavebním místem pro příští hnojickou sokolovnu a mělo na něm být zřízeno také velké hřiště. Žádost byla kladně vyřízena, ale pro nedostatek peněz byla koupě odložena na pozdější dobu. Při parcelaci pozemků lichtensteinského velkostatku v dubnu 1925 byl zakoupen 1 ha pole a polní kůlna, se kterou se počítalo, že se upraví na sokolovnu. K tomu ale nedošlo, protože 27. srpna 1929 kůlna vyhořela.

Osud byl ale neúprosný. Po mnichovské dohodě 29. září 1938 vyhlásili Němci 15. března 1939 Protektorát. Začala doba německé hrůzovlády a pronásledování všech Čechů. Spolkové jmění bylo zajištěno a sokolský život ochromen. 12. dubna 1941 zastavili nacisté činnost Sokola. 11. října 1941 byl Sokol rozpuštěn. Nastala těžká doba pronásledování. Umučeni byli josef Urban, jeden z prvních cvičitelů jednoty, a Vojtěch Válek, popraven byl dřívější žák jednoty Jindřich Nevěřil a na barikádách padl Miroslav Myšák. Činnost jednoty byla opět zahájena 12. června 1945 pravidelným cvičením všech složek.

sokolV roce 1949 a 1950 činnost jednoty značně ochabla a stalo se, že poprvé od založení jednoty nebylo uspořádáno veřejné cvičení. Byla také zrušena pobočka v Babicích, protože nevyvíjela žádnou činnost.

V roce 1958 udělil Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy Františku Malaskovi veřejné uznání za zásluhy o rozvoj Československé tělesné výchovy II. stupně.

Velkou brzdou pro zdárné rozvíjení tělovýchovné činnosti byla naprosto nevyhovující tělocvična, a to jak po stránce prostorové, tak i zdravotní. Neměla sociální zařízení ani šatny. MNV podal na ONV v Olomouci požadavek na výstavbu nové tělocvičny, který byl schválen. Projekt počítal s výstavbou vlastního sálu o ploše 270 m² a nízkých přístavků, ve kterých jsou umístěny dvě šatny, umývárna, klubovna, místnost pro cvičitele, zdravotní místnost, WC pro muže a ženy, nářaďovna, kotelna s uhelnou a průběžná chodba, která má vstupy na obou koncích. Stavba byla započata 6. června 1967 a uvedena do provozu dne 27. září 1971. Bylo odpracováno 30.954 brigádnických hodin, náklady na výstavbu byly 840.000,- Kčs.

Nejlepší pracovníci, kteří se na výstavbě sokolovny nejvíce podíleli
Malaska František Hnojice 166 6.936 hodin
Kráčmar Jan Hnojice 161 5.125 hodin
Tiefenbach Bohuslav Hnojice 162 4.129 hodin

V současnosti (údaje z konce roku 1997) má hnojický Sokol 129 členů, z toho 60 mužů, 31 žen, 5 dorostenců, 7 žáků a 26 žákyň.

Činnost jednotlivých oddílů

Oddíl lehkoatletický

Založen byl ve třicátých letech. Byla vybudována běžecká dráha, doskočiště pro skok vysoký a daleký a byly pořízeny kruhy pro vrh koulí a hod diskem. Bylo pořádáno několik závodů na kterých bylo dosaženo i některých dobrých výsledků. Rozšířením hřiště pro lední hokej zanikla běžecká dráha a pro nezájem oddíl zanikl.

Oddíl stolního tenisu

V prvních počátcích se hrálo jen rekreačně. Až po roce 1945 se několik roků hrálo i závodně. Byl uspořádán i velký turnaj na sále u Vilímců, na němž se sešlo 50 mužů a 29 dorostenců. Nyní se hraje opět jen rekreačně.

Oddíl odbíjené

Oddíl měl v dřívějších letech velmi dobrou tradici. Družstvo mužů hrálo po léta na turnajích v širokém okolí a dobývalo předních míst v umístění. Později jeho činnost ochabla. V nově postavené tělocvičně bylo vybudováno zařízení pro odbíjenou, což bylo předpokladem k novému oživení tohoto sportu. V současnosti se však odbíjená hraje jen rekreačně.

Oddíl ledního hokeje

Oddíl byl založen ve třicátých letech. Začátky byly těžké, ale v krátké době se družstvo dostalo na úroveň tehdejších družstev. Družstvo bylo po celou dobu zaregistrováno a hrálo v různých soutěžích. Největšího úspěchu dosáhlo v roce 1940, kdy se stalo přeborníkem olomoucké sokolské župy. Jako župní vítěz se zúčastnilo turnaje žup Východomoravského kraje ve Zlíně a stalo se jeho vítězem.....

V roce 1988 měl oddíl 15 registrovaných členů, v roce 1990 potom 20.

Jeho další rozvoj ale narážel na špatné klimatické podmínky, které neumožňovaly v zimních měsících napuštění přírodního kluziště, protože ubývalo mrazivých dnů. Hokejisté neměli kde trénovat a peněz na pronájem umělého kluziště ve Šternberku se jim také nedostávalo.

Oddíl kopané

viz Fotbalové mužstvo

Sokol Hnojice také pořádá pravidelné cvičení pro všechny věkové kategorie. U mužů je nejoblíbenější fotbal, nohejbal a volejbal a u žen volejbal a gymnastika.

Fotbalové mužstvo

Fotbalové mužstvoNahoře zleva: Luboš Smrček, Martin Vyhnánek, Zdeněk Vyhnánek, Petr Tiefenbach, Jiří Kobylka, Jan Žváček, Petr Smrček, Zdeněk Rabenseifner (trenér).
Dole zleva: Josef Papica, Pavel Koutný, Petr Pavlík, Pavel Navrátil, Marek Štarnovský, Leoš Černý.

Fotbalový oddíl byl založen v roce 1966 na popud Josefa Ošťádala ml. K tomuto účelu bylo upraveno hřiště, aby odpovídalo požadovaným rozměrům a byla také zakoupena výstroj za 3.101 Kčs.

V prvním roce po vzniku se oddílu příliš nedařilo a skončil ve IV. třídě okresní soutěže na předposledním místě . O rok později se mu již dařilo lépe a skončil na 2. místě. V dalších letech pak následovně: v roce 1968 na 4. místě, v roce 1969 na 6. místě, v roce 1970 na 3. místě...

Největšího úspěchu od svého založení dosáhl oddíl v roce 1997, kdy postoupil ze soutěže III. třídy do okresního přeboru. Následujícího roku na jaře bylo započato s úpravou fotbalového hřiště a jeho okolí. V měsících dubnu až květnu byl položen nový trávník, který byl k dispozici na podzim roku 1998.