1131 podléhají Hnojice olomouckému biskupství.
1253 řídil obranu Olomouce proti uherským Kumánům Zdeslav z Chlumce. Útočníky úspěšně odrazil a přinutil je k útěku do Uher. Za zásluhy při obraně Olomouce dostal od krále Přemysla Otakara II území, na němž začal stavět hrad.
l269 hrad dokončil jeho syn Albert I. a dal mu název podle svého znaku na nímž měl hvězdu a horu německy Šternberk.
1302 jsou Hnojice součástí malého panství Žerotína a Pňovic, které držel Blud z Jičína, z nově vznikajícího rodu pánů ze Žerotína se svou manželkou Annou.
1311 vdova po Bludovi z Jičína zastavila panství Žerotín a Pňovice Zdenkovi z Heřmanic.
Šternberkové
1322 osobnost mezi držiteli hradu z rodu Šternberků byl Albert II., důvěrný přítel a rádce Karla IV. Byl velmi vzdělaný, studoval v Paříži a Bologni, brzy se stal děkanem v Olomouci a arcibiskupem v Magdeburku, jako biskup sloužil církvi v Litomyšli. V nepřítomnosti Alberta II. spravoval panství jeho otec Štěpán, který roku 1339 založil špitál chudých ve Šternberku.
1357 po smrti Štěpána spravují panství jeho bratři Vojtěch a Zdenek.
1371 4. března založil Albert II. ve Šternberku Augustiniánský klášter. Nadále působil ve službách církve jako biskup v Litomyšli, kde 14.ledna 1380 zemřel. V tuto dobu spravuje panství Petr ze Šternberka synovec Alberta II. Ten zemřel bez potomků a zanechal po sobě jedno z největších moravských panství, které roku.
1397 připadlo Markvartovi ze Šternberka. Tohoto roku jsou již Hnojice uvedeny v urbáři jako součást majetku, k němuž patřilo 33 vesnic.
1409 přebral panství Petr z Kravař, avšak brzy na to roku 1411 zemřel. Syn Jindřich padl ve vojsku krále Zikmunda pod Vyšehradem, jeho smrtí vymřel rod po meči.
1410 Kateřina, teta Petra z Kravař, zapisuje z výnosů svých gruntů v Hnojicích obnos 12 hřiven grošů ročně špitálu chudých ve Šternberku.
1426 v této době držela panství po padlém Jindřichovi jeho sestra Eliška z Kravař, manželka Jindřicha z Rožmberka. Za její vlády oblehl Šternberk roku 1430 Prokop Holý s táborským vojskem, jenž se vracel ze Slezska. Po osmi týdnech husité hrad obsadili a zůstal v jejich moci celé dva roky. Hejtmanem se stal Mikuláš z Drnovic, který 19.března 1432 i se svým vojskem ze Šternberka odtáhl.
1437 po smrti Elišky se majitelem panství stává synovec Petra z Kravař Jiřík.
1448 je významným rokem pro naši obec. V listině Jiříka z Kravař psané na Šternberce povýšil naši obec na městečko, dal jí právo trhu a právo odúmrtí. To znamená, že poddaní se stali majiteli usedlostí, jichž až dosud užívali z vůle pána. Od této chvíle mohl každý svoji usedlost odkázat nebo zdědit. Jiřík povolil obci též pečetit listiny vlastní pečetí a zeleným voskem.
1466 umírá Jiřík z Kravař a zanechává po sobě čtyři panství a stejný počet dcer. Při projednávání pozůstalosti téhož roku u zemského soudu v Olomouci obdržela panství nejstarší dcera Ludmila, která byla provdána za Alberta Kostku z Postupic. V roce 1469 pobyl několik neděl na šternberském hradě král Jiřík z Poděbrad u svého přítele Alberta Kostky, aby zde vyjednával s uherským králem Matyášem. Kolem roku 1476 Albert Kostka z Postupic zemřel bez přímých následníků.
1480 se Ludmila z Postupic provdala za Jana Berku z Dubé, čímž přešlo šternberské panství takřka na sto let do rukou tohoto významného českého rodu.
1485 v tomto roce se v archívních materiálech objevuje jméno Beneše ze Střiteže, který pravděpodobně dostal do pronájmu nebo koupil obec Hnojice od Jana Berku. Po smrti Beneše ze Stříteže v roce 1490 si jeho manželka Margareta jako jediná z majitelů dává přídomek z Hnojic.
1502 na šternberském hradě sídlí Václav Berka s manželkou Johankou z Boskovic.
1520 je činnost na Šternberce poznamenána Ladislavem Berkou, jenž zde působil 11 let.
1531 jeho syn Jan Václav měl za manželku Magdalénu ze Žerotína. Jako poslední Berka se zapsal do dějin svého rodu založením mnoha rybníků na svém panství. Právě z této doby pocházejí Hnojický a Mošťánský rybník.
1565 smrtí Jana Václava Berky zanikl poslední český šlechtický rod. Panství přechází sňatkem jeho dcery Kateřiny do rukou knížat z Münsterberku. Její manžel Karel panství rozšířil a farnosti obsadil luteránskými kněžími. Po bitvě na Bílé hoře je nuceno mnoho Čechů odejít do ciziny, aby se vyhnulo náboženskému útlaku. Münsterberkové se stavovského povstání, ač také luteráni, přímo nezúčastnili, a tak se jim podařilo vyhnout konfiskaci majetku. Na volné statky po Češích dosazovali německé osadníky ze Slezska a Bavor. Tak se stalo, že kolem roku 1628 mizí česká většina a s ní i české úřadování. Šternberk se stává německým městem.
1647 rod Münsterberků vymřel po meči. Sňatkem kněžny Marie Alžběty z Münsterberka s vévodou Sylviem Nimrodem přechází panství na vévody z Württenberka. Po Sylviově smrti si jeho tři synové Kristián Ulrich, Karel a Sylvius Fridrich rozdělili panství na tři díly.
1695 koupil dva díly kníže Jan Adam Ondřej z Lichtensteina za 504 000 zlatých.
1700 získal i třetí díl, čímž tento majetek spojil v jeden obrovský celek.
1712 přechází celé majoritní panství na Antonína Floriána z mladší větve rodu Lichtensteinů. Po něm následoval kníže Josef a Jan Karel z Lichtensteina.
1748 Josef Václav Lichtenstein zdědil majetek po svém strýci Janu Karlovi
1772 odkázal Josef Václav své panství synovci Františku Josefovi z Lichtensteina.
1848 7. září vydal Ferdinand V. Dobrotivý patent o zrušení roboty. Po vzniku pozemkových reforem zůstalo v našem okolí pánům z Lichtenstejna z původního panství, velké lesní hospodářství, hrad Šternberk a část polností.
1849 bylo zřízeno okresní Hejtmanství ve Šternberku, k němuž patřily tehdy soudní okresy Dvorce a Rýmařov. Páni z Lichtensteina drží svůj majetek až do roku 1945.
Obecní úřad Hnojice
Hnojice 117, 785 01 Šternberk
Pondělí a středa
7:30-11:30 a 12:30-16:30