Hlavička
Adresa: Obecní úřad Hnojice, Hnojice 117, 785 01 Šternberk tel: 585 380 328 e-mail: ou.hnojice@seznam.cz úřední hodiny: Po, St 7:30-12:00, 12:30-16:30

Hnojické kříže, sochy a kapličky

Smírčí kříž se nachází u křižovatky silnic do Šternberka a Moravské Hůzové na parcele 786. Kamenný, hrubě opracovaný kříž zapuštěný do země nemá žádný nápis či dekorativní výzdobu a pravé rameno je uraženo.
Smírčí kříže se stavěli v místech, kde došlo k nějakému násilnému činu, třeba i zabití člověka. Jsou kladeny do souvislosti s tzv. magdeburským právem a jejich zřízení bylo součástí viníkova trestu v rámci smírčí smlouvy. Viníkova povinnost ukládala mimo hmotného vyrovnání vlastní rukou vytesat a na místě činu vztyčit kamenný kříž. Často se na těchto objektech setkáváme s vyrytou zbraní, mečem, sekerou, dýkou nebo kuší, což mohl být symbol vražedného nástroje. Nůžky, kladivo, vřeteno, kleště apod. měli označovat profesi mrtvého. Opracování těchto křížů je velmi různorodé. Jejich podoba odpovídá rozdílným řemeslným schopnostem svých tvůrců. Jejich vznik lze zasadit mezi 13. až 17. století. Nejpřesněji se však vznik kříže určí tehdy, podaří-li se ke konkrétnímu kameni najít příslušnou smlouvu. Na území naší obce je to jediná a také nejstarší památka tohoto druhu.

  

Misijní kříž je připevněn na severním průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie. Vysoký dřevěný kříž s korpusem ukřižovaného Krista pocházející z roku 1876




 

Kříž se sousoším Kalvárie stojí poblíž hlavního vstupu do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na dvakrát odstupňovaném soklu křížového půdorysu je umístěn podstavec podepřený volutami a ukončený masivní přesahující římsou. Jeho čelní strana je lemována vlnovkou a pojednána postavou klečící svaté Máří Magdalény. Přední stranu doplňují okřídlené hlavičky andělů, pod římsami jsou umrlčí lebky. Korpus Ukřižovaného Krista je kamenný, u paty kříže jsou postavy Panny Marie a svatého Jana Evangelisty v bohatě modelovaném šatě. Na přední a zadní straně soklu je vyrytý latinský pamětní nápis z roku 1817. Kříž byl postaven nákladem Barbory Schutterové za tehdejšího faráře a děkana Jakuba Jaicha.


 

Kamenný kříž je umístěn v polích přibližně 1km od Stádla, kudy dříve vedla polní cesta. Dvoudílný podstavec je hranolovitého tvaru s korpusem ukřižovaného Krista. Dolní část podstavce je v čele pojednána reliéfem Panny Marie Bolestné v mělké nice, na boční straně je reliéf Madony s dítětem. Horní část hranolu je odstupňovaná, v čele s reliéfními symboly eucharistie. Je datován na soklu L.P. 1871 nákladem Jakuba Vyhnánka.



 Litinový kříž je postaven za obcí u silnice do Liboše. Kříž s korpusem ukřižovaného Krista je osazen na podstavci s masivním soklem čtvercového půdorysu. Hranol podstavce člení mělká, půlkruhově zaklenutá nika. Pochází z druhé poloviny 19. století.


Kamenný kříž na hřbitově má na třech stupních podstavec hranolového tvaru. Ten je na čelní straně pojednán reliéfem Panny Marie Bolestné, umístěným v zaklenuté nice. Na vrcholu je žulový kříž s korpusem Krista. Byl postaven na náklady Jana Hoppa a jeho manželky Jenovéfy. Je datován roku l881.

Kamenný kříž se také nachází u brány v objektu zemědělského družstva. Na dvoudílném podstavci hranolového tvaru je osazen křížem s korpusem Krista. V dolní části je reliéf Panny Marie Bolestné v půlkruhově ukončené nice. Nad profilovanou římsou jsou reliéfní symboly eucharistie. Kamenná práce s veršováním a nadačním nápisem je na přední straně soklu:

Moji tu kříži spanilý
Na němž Ježíš raněný
Polituj ho duše má
Abys byla spasená
Z nákladu Pavla Tiefenbacha 1868

 

Po pravé straně silnice do Lužic, asi 200 m za obcí, je na dvoudílném hranolovém podstavci umístěn žulový kříž jetelového tvaru s korpusem Krista, pod nímž je nápis „Dokonáno jest". V dolní části je v mělké nice reliéf Panny Marie Bolestné. Kamenická práce je s nadačním nápisem:

 

Ke cti a chvále boží
Nákladem Matěje Husičky
z Hnojic 1881

 

 V parčíku u kostela Nanebevzetí Panny Marie se nalézá Socha svatého Jana Nepomuckého. Na nízkém soklu je osazen vysoký

hranolový podstavec. V čelní straně je zasazeno železné kované rameno na jednu lampu, zdobené stylizovanými listy. Na podstavci, na nízkém zdobeném soklu, je umístěna esovitě prohnutá socha světce s hlavou skloněnou k pravému rameni a s křížem v rukou. Na zadní straně podstavce je signováno G.A.H. 1732. Sochařská práce pochází z dílny uničovského mistra Jiřího Antonína Heinze.

 




Za presbytářem kostela se nachází Socha Panny Marie Immaculati. Socha světice je umístěna na hranolovém podstavci. Na čelní straně je pojednán reliéfem Panny Marie, na odstupňovaném soklu potom kamenná socha Panny Marie Immaculati s rukama sepjatýma na prsou, stojící na zemském glóbu nohama přišlapujíc hada. Signovaná práce A. Becka z Kroměříže je datována letopočtem vzniku 1891.

 



Kříže a sochy na svých kamenných i zděných podstavcích mívají uvedeno nejen datum, ale i jméno zřizovatele, někdy i důvod stavby. Materiál ke zhotovování křížů býval různorodý. Vedle stále používaného kamene se v 19. století objevuje litina, často byl železný křížek umisťován na zděný podstavec. Kříže bývaly i dřevěné, jenž se mnohdy v průběhu času nahrazovaly trvalejším materiálem. Tyto drobné stavby se s oblibou zřizovaly na křižovatkách polních cest. Dávali je stavět většinou místní obyvatelé na památku různých událostí, významných pro jejich život. Každý tento objekt má svoji hodnotu, historii i důvod postavení.

Naše hanácká krajina je ozdobena a oživena množstvím kapliček a Božích muk, které do ní velmi dobře zapadají a jsou hodnotnou součástí a doplňkem jejího celku. Tyto masivní stavby jsou tvarově jednoduché a rozměry odpovídají svému poslání. Jsou opatřeny hlubšími nebo mělkými výklenky pro umístění svatého obrázku nebo sošky. S těmito stavbami se setkáváme u polních cest, na rozcestích a křižovatkách. Sloužili též jako orientační bod. Poutník se zde poklonil, smekl klobouk, venkovan se pokřižoval, ženy pomodlily. Procesí vyprošující u Boha příznivé počasí a dobrou úrodu se nikdy neopomnělo zastavit u Božích muk, když šlo kolem.

 

První popisovaná Boží muka jsou za obcí u polní cesty do Moravské Huzové. Tato trojboká zděná stavba, je na každé straně členěna po dvou výklencích. Pod střechou, která je náznakem stanu, je profilovaná korunní římsa. Stavba je dokladem lidové architektury z počátku 19. století.


  

Další Boží muka se nachází za obcí na křižovatce silnic Šternberk, Moravská Huzová. V nárožích okosená trojboká kaplice je vyzděná z pálených cihel. Na nízkém soklu je trojboký dřík členěný dvěmi segmentově klenutými nikami na každé straně. Nad korunní římsou je stanová střecha. Boží muka jsou z počátku 19. století. V květnu roku 2001 byla provedena jejich celková oprava.


 

Jiná Boží muka jsou postavena v zatáčce u silnice do Mladějovic. Hranolová zděná stavba je umístěna na nízkém soklu čtvercového půdorysu. Kaplice je oddělena římsou a otevřena do tří stran. Ve vrcholu je křížek s korpusem ukřižovaného Krista. Drobná lidová architektura je patrně z přelomu 18 až 19. století.


 

Poslední Boží muka se nachází za obcí u silnice do Žerotína. Trojboká stavba jsou tvořena nízkým soklem, který je členěn profilovanou římsou a šesti nikami. Nad korunní římsou je stanová střecha, ve vrcholu křížek. Celková oprava byla provedena roku 1931. Tato drobná sakrální stavba pochází patrně z počátku 19. století.


 

Jako jedna z nejkrásnějších staveb patřících do této kategorie je kaple sv. Floriána, která se nachází na jihovýchodním okraji obce v zatáčce směrem do Lužic. Volně stojící kaple je na šestibokém půdorysu. Fasáda je ukončena profilovanou korunní římsou, v průčelí je vchod se záklenkem, nad ním je obdélníkové okénko. Nad korunní římsou je odstupňovaný volutový štít s nikou a sochou sv. Floriána - patrona hasičů. Po stranách průčelí jsou ozdobné sloupy částečně vyčnívající ze zdi. Před kaplí je krátké schodiště. Je to krásná práce ve slohu hanáckého baroka. Při neodborné rekonstrukci ve třicátých letech minulého století na ní byly ale zničeny barokní ozdoby. Stavba pochází z roku 1701.

  

Význam těchto drobných sakrálních staveb spočívá v hodnotě estetické i umělecko-historické. Rovněž dotvářejí a oživují krajinu. Znamení kříže, které se často v reliéfní podobě objevovalo, bylo výrazem víry a zbožnosti lidu. Tyto drobné památky jsou často z neznalosti ničeny, při různých pracích v blízkosti těchto staveb nebo jakékoliv činnosti moderního člověka, jenž k těmto památkám ztratil vztah. Krajina je tak ochuzována o důležitý prvek a pozoruhodné doklady našich předků.